"Usmívej se, ikdyž je ti nejhůř. Nikdy nevíš kdo se do tvého úsměvu může zamilovat."
S druhou částí naprosto souhlasím, nikdy nevím komu na ulici se líbíme a komu ne. Neumíme číst myšlenky.
A ta první část? Ta se plní velice težce. Zvlášť když máš oči opuchlé od pláče, to potom ani ten úsměv nevypadá hezky.
Co si o tomto citátu myslíte vy?





Je nádherný, ale nemůžu se podle něj řídit, protože to nedokážu.. :(